Akademie destinačního managementu: Jak na marketing a produkty v destinacích?

Potkat se s kolegy z oblastních a krajských ogranizací destinačního managementu, společně si popovídat o zajímavých projektech a od odborníků se dozvědět, jak na destinační management i marketing. To všechno je obsahem Akademie destinačního managementu, která zakončí letošní první ročník třetím setkáním ve Zlíně.

Lidé jsou bez fantazie a neumí číst v mapách, produkty je třeba designovat na míru

„Kdyby se Ford ptal lidí, co chtějí, chtěli by rychlejší koně, protože o autech neměli ani tušení,“ uvedl svůj blok na Akademii destinačního managementu Jaromír Polášek, který se zabývá strategiemi v marketingu a managementu. „V 90. letech v Rakousku se turistů také neptali, jestli by chtěli přijet i v zimě. Alpy byly do té doby letní turistickou destinací, ale šikovní hoteliéři a marketéři nadesignovali produkty tak, aby lidé v zimě přijet chtěli.“

O tom, jak správně připravovat produkty cestovního ruchu, jakým způsobem nad nimi strategicky uvažovat, a také o příkladech dobré praxe byl celý druhý blok Akademie destinačního managementu, který proběhl v lednu v Českých Budějovicích. Speakeři, kteří vedli jednotlivé bloky českobudějovického běhu ADM, se shodli na tom, že je potřeba produkty připravovat velmi pečlivě, podrobně a udržitelně.

„Nejhorší cílovkou je VŠICHNI,“ připomíná Jaromír Polášek. „Čím víc se vám podaří vyprofilovat konkrétního návštěvníka, tím lépe se vám bude produkt nejen tvořit, ale i komunikovat. A nezapomeňte, že středověký hrad není produkt ale atraktivita.“

Na pečlivé profilaci zákazníků se v Budějicích shodli všichni řečníci. Tomáš Polanský z DMO Českobudějovicko-Hlubocko tu představil produkt Stezka Vltavy a odkryl také způsob jeho monetizace na destinační úrovni. Mluvil i o crowdfundingovém financování Ferraty Hluboká, kde platby pomocí QR kódů v místě odchází na účet místního Sokola, který se o stezku stará. Jan Haruda ze studia SocGeo zase ukázal několik příkladů práce s těmi nejzapomenutějšími cíli, na které jsou díky dobré profilaci a komunikaci hrdí i místní.

„Cestovní ruch musí zlepšovat kvalitu života v místech,“ říká Jan Haruda. „Místní nesmí být biti na tom, že si někde někdo něco postavil nebo zprovoznil. Cestovní ruch musí zabezpečit hospodářskou činnost místní komunity, musí chránit přírodní i kulturní bohatství, protože lidé přijíždí právě kvůli němu. Lidé nechtějí jet do Disnelayndu, chcete jet tam, kde je to autentické. A my v cestovním ruchu musíme umět povýšit jejich zážitek na novou úroveň. Dát si tu práci, a i když půjde o blbost, něčím je příjemně překvapit.“